<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Nomophobia tips Archives - Daily Post Punjabi</title>
	<atom:link href="https://dailypost.in/tag/nomophobia-tips/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://dailypost.in/tag/nomophobia-tips/</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Mon, 15 Jun 2020 09:56:15 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>
	<item>
		<title>60% ਨੌਜਵਾਨ ਹਨ ਨੋਮੋਫੋਬੀਆ ਦੇ ਸ਼ਿਕਾਰ, ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਕਰੋ ਇਲਾਜ਼ !</title>
		<link>https://dailypost.in/nomophobia-tips/</link>
					<comments>https://dailypost.in/nomophobia-tips/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Rajdeep Kaur]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 15 Jun 2020 09:56:13 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Health]]></category>
		<category><![CDATA[Latest news]]></category>
		<category><![CDATA[News]]></category>
		<category><![CDATA[health]]></category>
		<category><![CDATA[health news]]></category>
		<category><![CDATA[Nomophobia tips]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://dailypost.in/?p=669038</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nomophobia tips: ਅਜੋਕੇ ਸਮੇਂ ਵਿੱਚ ਸ਼ਾਇਦ ਹੀ ਕੋਈ ਅਜਿਹਾ ਵਿਅਕਤੀ ਹੋਵੇ ਜੋ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਨਾ ਕਰਦਾ ਹੋਵੇ। ਚਾਹੇ ਉਹ ਬੱਚੇ ਹੋਣ ਜਾਂ ਵੱਡੇ, ਜਵਾਨ ਹੋਵੇ ਜਾਂ ਬੁੱਢਾ, ਅੱਜ ਤਕਰੀਬਨ ਹਰ ਕੋਈ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹੈ। ਭਾਵੇਂ ਇਸ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕੰਮ ਲਈ ਹੋਵੇ ਜਾਂ ਸਿਰਫ ਮਨੋਰੰਜਨ ਲਈ। ਇਹ ਕਹਿਣਾ ਗਲਤ ਨਹੀਂ ਹੋਵੇਗਾ ਕਿ [&#8230;]</p>
<p>The post <a href="https://dailypost.in/nomophobia-tips/">60% ਨੌਜਵਾਨ ਹਨ ਨੋਮੋਫੋਬੀਆ ਦੇ ਸ਼ਿਕਾਰ, ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਕਰੋ ਇਲਾਜ਼ !</a> appeared first on <a href="https://dailypost.in">Daily Post Punjabi</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nomophobia tips: <a href="https://www.facebook.com/dpphealth/">ਅਜੋਕੇ ਸਮੇਂ ਵਿੱਚ ਸ਼ਾਇਦ</a> ਹੀ ਕੋਈ ਅਜਿਹਾ ਵਿਅਕਤੀ ਹੋਵੇ ਜੋ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਨਾ ਕਰਦਾ ਹੋਵੇ। ਚਾਹੇ ਉਹ ਬੱਚੇ ਹੋਣ ਜਾਂ ਵੱਡੇ, ਜਵਾਨ ਹੋਵੇ ਜਾਂ ਬੁੱਢਾ, ਅੱਜ ਤਕਰੀਬਨ ਹਰ ਕੋਈ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹੈ। ਭਾਵੇਂ ਇਸ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕੰਮ ਲਈ ਹੋਵੇ ਜਾਂ ਸਿਰਫ ਮਨੋਰੰਜਨ ਲਈ। ਇਹ ਕਹਿਣਾ ਗਲਤ ਨਹੀਂ ਹੋਵੇਗਾ ਕਿ ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਲੋਕ <a href="https://dailypost.in/">ਮੋਬਾਈਲ &#8216;ਤੇ ਨਿਰਭਰ</a> ਕਰਦੇ ਹਨ। ਭਾਵੇਂ ਫੋਨ ਮਿੰਟਾਂ ਵਿਚ ਘੰਟਿਆਂ ਵਾਲਾ ਕੰਮ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹੈ ਅਤੇ ਇਹ ਮਨੋਰੰਜਨ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹੈ। ਪਰ ਇਸ ਦੀ ਜ਼ਿਆਦਾ ਵਰਤੋਂ ਤੁਹਾਡੀ ਸਿਹਤ ਲਈ ਨੁਕਸਾਨਦੇਹ ਹੈ। ਹਾਂ, ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਜ਼ਿਆਦਾ ਵਰਤੋਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਨੋਮੋਫੋਬੀਆ ਵਰਗੇ ਗੰਭੀਰ ਬਿਮਾਰੀ ਦਾ ਸ਼ਿਕਾਰ ਬਣਾ ਰਹੀ ਹੈ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img fetchpriority="high" decoding="async" width="942" height="619" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/37-6.jpg" alt="Nomophobia tips" class="wp-image-669043" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/37-6.jpg 942w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/37-6-300x197.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/37-6-768x505.jpg 768w" sizes="(max-width: 942px) 100vw, 942px" /><figcaption>Nomophobia tips</figcaption></figure>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਨਮੋਫੋਬੀਆ ਕੀ ਹੈ</span></strong>: ਨੋਮੋਫੋਬੀਆ ਇਕ ਤਰ੍ਹਾਂ ਦਾ ਫੋਬੀਆ ਜਿਸ &#8216;ਚ ਵਿਅਕਤੀ ਨੂੰ ਇਸ ਗੱਲ ਦਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ ਕਿ ਕਿਤੇ ਉਸਦਾ ਫੋਨ ਗੁਆਚ ਨਾ ਜਾਏ ਜਾਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਉਸ ਦੇ ਬਿਨਾਂ ਨਾ ਰਹਿਣਾ ਪਵੇ। ਅਤੇ ਉਹ ਇਹ ਵੀ ਇਸ ਕਦਰ ਕਿ ਜਦੋਂ ਇਹ ਲੋਕ ਟਾਇਲਟ ਵੀ ਜਾਂਦੇ ਹਨ ਤਾਂ ਉਹ ਆਪਣਾ ਮੋਬਾਈਲ ਫੋਨ ਆਪਣੇ ਨਾਲ ਲੈ ਕੇ ਜਾਂਦੇ ਹਨ ਅਤੇ ਦਿਨ ਵਿਚ 30 ਤੋਂ ਵੱਧ ਵਾਰ ਆਪਣੇ ਫੋਨ ਦੀ ਜਾਂਚ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਇੰਨਾ ਹੀ ਨਹੀਂ ਜੇ ਫੋਨ ਦੀ ਬੈਟਰੀ ਵੀ ਖਤਮ ਹੋਣ ਵਾਲੀ ਹੋਵੇ ਤਾਂ ਵੀ ਇਸਨੂੰ ਚਾਰਜਰ &#8216;ਤੇ ਲਗਾ ਕੇ ਇਸਤੇਮਾਲ ਕਰਦੇ ਹਨ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="750" height="422" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/36-5.jpg" alt="Nomophobia tips" class="wp-image-669044" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/36-5.jpg 750w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/36-5-300x169.jpg 300w" sizes="(max-width: 750px) 100vw, 750px" /><figcaption>Nomophobia tips</figcaption></figure>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">60% ਨੌਜਵਾਨ ਇਸ ਦੇ ਸ਼ਿਕਾਰ</span></strong>: ਖੋਜ ਅਨੁਸਾਰ 20 ਤੋਂ 30 ਸਾਲ ਦੀ ਉਮਰ ਦੇ ਲਗਭਗ 60% ਭਾਰਤੀ ਨੌਜਵਾਨ ਇਸ ਫੋਬੀਆ ਤੋਂ ਪੀੜ੍ਹਤ ਹਨ। 10 ਵਿੱਚੋਂ 3 ਵਿਅਕਤੀ ਇੱਕੋ ਸਮੇਂ ਇੱਕ ਤੋਂ ਵੱਧ ਉਪਕਰਣਾਂ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰਦੇ ਹਨ ਅਤੇ ਆਪਣਾ ਦਿਨ ਦਾ 90% ਹਿੱਸਾ ਇਨ੍ਹਾਂ ਡਿਵਾਈਸਿਸ ਨਾਲ ਬਿਤਾਉਂਦੇ ਹਨ। ਸਿੱਟੇ ਅਨੁਸਾਰ 50% ਲੋਕ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰਨ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਦੁਬਾਰਾ ਕੰਪਿਊਟਰ ਤੇ ਕੰਮ ਕਰਨਾ ਸ਼ੁਰੂ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਦੀਆਂ ਸਕ੍ਰੀਨਾਂ ਨੂੰ ਬਦਲਣਾ ਭਾਰਤ ਵਿੱਚ ਆਮ ਹੈ। ਪਰ ਲੰਬੇ ਸਮੇਂ ਤੱਕ ਵਰਤੋਂ ਗਰਦਨ ਵਿੱਚ ਦਰਦ, ਸੁੱਕੀ ਅੱਖ, ਕੰਪਿਊਟਰ ਵਿਜ਼ਨ ਸਿੰਡਰੋਮ ਅਤੇ ਇਨਸੌਮਨੀਆ ਦਾ ਕਾਰਨ ਬਣ ਸਕਦੀ ਹੈ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/52-1-1024x576.jpg" alt="Nomophobia tips" class="wp-image-669047" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/52-1-1024x576.jpg 1024w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/52-1-300x169.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/52-1-768x432.jpg 768w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/52-1.jpg 1280w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਹੋਰ ਵੀ ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਨੁਕਸਾਨ ਹਨ</span></p>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਸਮੇਂ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਬੁਢਾਪਾ</span></strong>: ਖੋਜ ਦੇ ਅਨੁਸਾਰ ਲੰਬੇ ਸਮੇਂ ਤੋਂ ਮੋਬਾਈਲ ਦੇ ਐਕਸਪੋਜਰ ਹੋਣ ਨਾਲ ਸਕਿਨ ਦੇ ਰੰਗਾਂ ਅਤੇ ਸਕਿਨ &#8216;ਤੇ ਲਾਲ ਚਟਾਕ ਵਰਗੀਆਂ ਸਮੱਸਿਆਵਾਂ ਹੋ ਜਾਂਦੀਆਂ ਹਨ। ਇਹ ਨੀਲੀ ਰੋਸ਼ਨੀ ਸਕਿਨ &#8216;ਤੇ ਯੂਵੀਏ ਕਿਰਨਾਂ ਦੇ ਸਮਾਨ ਪ੍ਰਭਾਵ ਛੱਡਦੀ ਹੈ ਜੋ ਪ੍ਰੋਟੀਨ (ਕੋਲੇਜੇਨ ਅਤੇ ਈਲਸਟਿਨ) ਨੂੰ ਨੁਕਸਾਨ ਪਹੁੰਚਾਉਂਦੀ ਹੈ। ਜੋ ਸ੍ਕਿਨ ਨੂੰ ਝੁਰੜੀਆਂ ਤੋਂ ਮੁਕਤ ਰੱਖਦੀ ਹੈ। ਇਸ ਨਾਲ ਸਕਿਨ ਉਮਰ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਬੁਢਾਪੇ ਵਰਗੀ ਹੋ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਇਸੇ ਤਰ੍ਹਾਂ ਇਹ ਅੱਖਾਂ ਲਈ ਵੀ ਨੁਕਸਾਨਦੇਹ ਹੈ। ਇਸ ਦੀ ਬਹੁਤ ਜ਼ਿਆਦਾ ਵਰਤੋਂ ਅੱਖਾਂ ਦੇ ਦੁਆਲੇ ਡਾਰਕ ਸਰਕਲਸ, ਸਕਿਨ ਦੇ ਕਾਲੇ ਧੱਬੇ, ਝਾਈਆ ਅਤੇ ਝੁਰੜੀਆਂ ਦਾ ਕਾਰਨ ਬਣ ਸਕਦੀ ਹੈ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" decoding="async" width="1024" height="683" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/53-1-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-669048" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/53-1-1024x683.jpg 1024w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/53-1-300x200.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/53-1-768x512.jpg 768w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/53-1.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਅੱਖਾਂ ਵਿੱਚ ਖੁਜਲੀ ਅਤੇ ਜਲਣ</span></strong>: ਇਹ ਰੋਸ਼ਨੀ ਸਕਿਨ ਦੇ ਨਾਲ ਤੁਹਾਡੀਆਂ ਅੱਖਾਂ ਤੇ ਮਾੜਾ ਪ੍ਰਭਾਵ ਪਾਉਂਦੀ ਹੈ। ਘੰਟਿਆਂ ਬੱਧੀ ਫੋਨ &#8216;ਤੇ ਨਜ਼ਰ ਰੱਖਣ ਨਾਲ ਉਮਰ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਅੱਖਾਂ ਦੀ ਰੋਸ਼ਨੀ ਘੱਟ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਬਚਪਨ ਵਿਚ ਐਨਕਾਂ ਪਹਿਨਣ ਦਾ ਇਕ ਕਾਰਨ ਮੋਬਾਈਲ ਦੀ ਜ਼ਿਆਦਾ ਵਰਤੋਂ ਹੈ। ਨਾਲ ਹੀ ਇਹ ਅੱਖਾਂ ਦੇ ਹੇਠਾਂ ਡਾਰਕ ਸਰਕਲਸ ਦਾ ਕਾਰਨ ਬਣਦਾ ਹੈ। ਇਸ ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ ਇਹ ਥੱਕੀਆਂ ਹੋਈਆਂ ਅੱਖਾਂ, ਚੁਫੇਰੇ ਅੱਖਾਂ (ਅੱਖਾਂ ਦੁਆਲੇ ਸੋਜ) ਅਤੇ ਖੁਜਲੀ, ਜਲਨ ਅਤੇ ਅੱਖਾਂ ਵਿਚ ਲਾਲੀ ਦਾ ਕਾਰਨ ਵੀ ਬਣ ਸਕਦੀ ਹੈ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" decoding="async" width="1024" height="680" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-1024x680.jpeg" alt="" class="wp-image-669049" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-1024x680.jpeg 1024w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-300x199.jpeg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-768x510.jpeg 768w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-1536x1020.jpeg 1536w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/54-1-2048x1360.jpeg 2048w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਡਿਪਰੈਸ਼ਨ ਲਈ ਵੀ ਜ਼ਿੰਮੇਵਾਰ</span></strong>: ਅੱਜ ਕੱਲ ਲੋਕ ਮੋਬਾਈਲ ਦੇ ਇੰਨੇ ਆਦੀ ਹੋ ਚੁੱਕੇ ਹਨ ਕਿ ਉਹ ਇਸ ਨੂੰ ਘੰਟਿਆਂਬੱਧੀ ਇਸਤੇਮਾਲ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਜੋ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਨੀਂਦ ਨੂੰ ਪੂਰਾ ਨਹੀਂ ਕਰ ਸਕਦੇ। ਇਹ ਉਸਨੂੰ ਦਿਨ ਭਰ ਥੱਕਿਆ ਹੋਇਆ ਕਰਦਾ ਹੈ। ਉਸ ਦੇ ਸੁਭਾਅ ਵਿੱਚ ਚਿੜਚਿੜੇਪਨ ਅਤੇ ਇਕੱਲਤਾ ਦਾ ਕਾਰਨ ਬਣਦਾ ਹੈ ਜੋ ਡਿਪਰੈਸ਼ਨ ਦਾ ਰੂਪ ਧਾਰਦਾ ਹੈ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" decoding="async" width="848" height="565" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/35-6.jpg" alt="" class="wp-image-669042" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/35-6.jpg 848w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/35-6-300x200.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2020/06/35-6-768x512.jpg 768w" sizes="(max-width: 848px) 100vw, 848px" /></figure>



<p><strong><span style="color:#ff6900" class="tadv-color">ਸਮਝਦਾਰੀ ਨਾਲ ਵਰਤੋ</span></strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>ਸਮਾਰਟਫੋਨ ਸੈਟਿੰਗਜ਼ &#8216;ਤੇ ਜਾ ਕੇ ਨੋਟੀਫਿਕੇਸ਼ਨ ਬੰਦ ਕਰੋ। ਇਹ ਤੁਹਾਡਾ ਧਿਆਨ ਫ਼ੋਨ ਦੀ ਨੋਟੀਫਿਕੇਸ਼ਨ ਬੀਪ ਵੱਲ ਵਾਰ-ਵਾਰ ਨਹੀਂ ਮੋੜੇਗਾ।</li><li>ਦਿਨ ਵਿਚ ਕੁਝ ਘੰਟੇ ਆਪਣੇ ਡਾਟਾ ਨੂੰ ਬੰਦ ਰੱਖੋ ਭਾਵ ਇੰਟਰਨੈਟ ਬੰਦ ਰੱਖੋ। ਇਸ ਨਾਲ ਤੁਸੀਂ ਫੋਨ ਵਾਰ-ਵਾਰ ਨਹੀਂ ਦੇਖੋਗੇ ਅਤੇ ਬੈਟਰੀ ਨੂੰ ਵੀ ਬਚਾਏਗਾ।</li><li>ਆਪਣੇ ਫੋਨ ਨੂੰ ਚੈੱਕ ਕਰਨ ਲਈ ਸਮਾਂ ਚੁਣੋ। ਉਸੇ ਸਮੇਂ ਤੁਸੀਂ ਸਾਰੇ ਅਪਡੇਟਾਂ ਦੇਖ ਲਵੋ।</li><li>ਸਵੇਰੇ ਕੁਝ ਘੰਟੇ ਫੋਨ ਤੋਂ ਦੂਰ ਰਹੋ ਅਤੇ ਰਾਤ ਨੂੰ ਸੌਣ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਕੁਝ ਘੰਟੇ ਫੋਨ ਨੂੰ ਦੂਰ ਰੱਖੋ।</li><li>ਜਦੋਂ ਤੁਸੀਂ ਫੋਨ ਤੋਂ ਥੋੜ੍ਹੀ ਦੂਰੀ ਬਣਾ ਕੇ ਚਲੋਗੇ ਤਾਂ ਆਪਣੇ-ਆਪ ਤੁਹਾਡਾ ਮਨ ਹੋਰ ਕੰਮਾਂ ਵਿਚ ਰੁੱਝ ਜਾਵੇਗਾ।</li><li>ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਲੋਕ ਸੌਣ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਫੋਨ ਦੀ ਜ਼ਬਰਦਸਤ ਵਰਤੋਂ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਰਾਤ ਨੂੰ ਇਸ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਤੁਹਾਡੀ ਸਕਿਨ ਨੂੰ ਦੋਗੁਣਾ ਪ੍ਰਭਾਵਤ ਕਰਦੀ ਹੈ। ਇਸ ਲਈ ਸੌਣ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਫੋਨ ਤੋਂ ਦੂਰੀ ਬਣਾਉਣਾ ਵਧੀਆ ਹੈ।</li></ul>
<p>The post <a href="https://dailypost.in/nomophobia-tips/">60% ਨੌਜਵਾਨ ਹਨ ਨੋਮੋਫੋਬੀਆ ਦੇ ਸ਼ਿਕਾਰ, ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਕਰੋ ਇਲਾਜ਼ !</a> appeared first on <a href="https://dailypost.in">Daily Post Punjabi</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://dailypost.in/nomophobia-tips/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
