<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Stem Cell Transplant effects Archives - Daily Post Punjabi</title>
	<atom:link href="https://dailypost.in/tag/stem-cell-transplant-effects/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://dailypost.in/tag/stem-cell-transplant-effects/</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Sat, 17 Apr 2021 05:13:10 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>
	<item>
		<title>ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਪ੍ਰੇਗਨੈਂਟ ਹੋਣਾ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਆਸਾਨ, ਜਾਣੋ ਕੀ ਹੈ ਇਹ ਟ੍ਰੀਟਮੈਂਟ ?</title>
		<link>https://dailypost.in/stem-cell-transplant-effects/</link>
					<comments>https://dailypost.in/stem-cell-transplant-effects/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Rajdeep Kaur]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 17 Apr 2021 05:13:07 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Health]]></category>
		<category><![CDATA[Latest news]]></category>
		<category><![CDATA[News]]></category>
		<category><![CDATA[health]]></category>
		<category><![CDATA[health news]]></category>
		<category><![CDATA[Stem Cell Transplant effects]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://dailypost.in/?p=817114</guid>

					<description><![CDATA[<p>Stem Cell Transplant effects: ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਇਕ ਅਜਿਹੀ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਹੈ ਜੋ ਕੈਂਸਰ ਜਾਂ ਖ਼ਰਾਬ ਬੋਨ ਮੈਰੋ ਦੇ ਮਰੀਜ਼ਾਂ ਨੂੰ ਦਿੱਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਇਸ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਨਾਲ ਬੋਨ ਮੈਰੋ ਕਾਰਜਕੁਸ਼ਲਤਾ ਨੂੰ ਵਧੀਆ ਬਣਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਉੱਥੇ ਹੀ ਕੈਂਸਰ ਦੇ ਮਰੀਜ਼ਾਂ &#8216;ਚ ਇਸ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਦੁਆਰਾ ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਨਪੁੰਸਕ ਜਾਂ ਸਿਹਤਮੰਦ ਸੈੱਲਾਂ &#8216;ਚ ਬਦਲ ਦਿੱਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਇਸ [&#8230;]</p>
<p>The post <a href="https://dailypost.in/stem-cell-transplant-effects/">ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਪ੍ਰੇਗਨੈਂਟ ਹੋਣਾ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਆਸਾਨ, ਜਾਣੋ ਕੀ ਹੈ ਇਹ ਟ੍ਰੀਟਮੈਂਟ ?</a> appeared first on <a href="https://dailypost.in">Daily Post Punjabi</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stem Cell Transplant effects: ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਇਕ ਅਜਿਹੀ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਹੈ ਜੋ ਕੈਂਸਰ ਜਾਂ ਖ਼ਰਾਬ ਬੋਨ ਮੈਰੋ ਦੇ ਮਰੀਜ਼ਾਂ ਨੂੰ ਦਿੱਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਇਸ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਨਾਲ ਬੋਨ ਮੈਰੋ ਕਾਰਜਕੁਸ਼ਲਤਾ ਨੂੰ ਵਧੀਆ ਬਣਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਉੱਥੇ ਹੀ ਕੈਂਸਰ ਦੇ ਮਰੀਜ਼ਾਂ &#8216;ਚ ਇਸ ਪ੍ਰਕਿਰਿਆ ਦੁਆਰਾ ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਨਪੁੰਸਕ ਜਾਂ ਸਿਹਤਮੰਦ ਸੈੱਲਾਂ &#8216;ਚ ਬਦਲ ਦਿੱਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਇਸ ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ ਇਹ ਤਕਨੀਕ ਹੇਮੇਟੋਲੋਜੀਕਲ ਜਾਂ ਖੂਨ ਨਾਲ ਸਬੰਧਤ ਪੈਥੋਲੋਜੀਜ਼, ਕਮਜ਼ੋਰ ਇਮਿਊਨਿਟੀ ਜਾਂ ਹੋਰ ਬਿਮਾਰੀਆਂ ਤੋਂ ਪੀੜਤ ਮਰੀਜ਼ਾਂ ਲਈ ਵੀ ਬਹੁਤ ਫਾਇਦੇਮੰਦ ਹੈ। ਪਰ ਇਹ ਟ੍ਰੀਟਮੈਂਟ ਲੈਣ ਤੋਂ ਬਾਅਦ <a href="https://www.facebook.com/dpphealth">ਔਰਤਾਂ ਨੂੰ ਕੰਸੀਵ ਕਰਨ &#8216;ਚ ਬਹੁਤ</a> ਸਾਰੀਆਂ ਮੁਸ਼ਕਲਾਂ ਦਾ ਸਾਹਮਣਾ ਕਰਨਾ ਪੈਂਦਾ ਹੈ। <a href="https://dailypost.in/">ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟਰਾਂਸਪਲਾਂਟ</a> ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਗਰਭਵਤੀ ਕਾਫ਼ੀ ਮੁਸ਼ਕਲ ਹੋ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਹਾਲਾਂਕਿ, ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਕੰਸੀਵ ਕਰਨਾ ਰੇਡੀਏਸ਼ਨ, ਕੀਮੋਥੈਰੇਪੀ ਅਤੇ ਉਮਰ ਵਰਗੇ ਕਾਰਕਾਂ &#8216;ਤੇ ਨਿਰਭਰ ਕਰਦਾ ਹੈ। ਅਜਿਹੇ &#8216;ਚ ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਕਰਵਾਉਣਾ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਇਸ ਬਾਰੇ ਜ਼ਰੂਰ ਜਾਣ ਲਓ…</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img fetchpriority="high" decoding="async" width="670" height="484" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/25-5.jpg" alt="Stem Cell Transplant effects" class="wp-image-817125" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/25-5.jpg 670w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/25-5-300x217.jpg 300w" sizes="(max-width: 670px) 100vw, 670px" /><figcaption>Stem Cell Transplant effects</figcaption></figure>



<p><strong>ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਪ੍ਰੈਗਨੈਂਸੀ ਕਿਉਂ ਹੈ ਮੁਸ਼ਕਲ</strong>: ਲੂਕਿਮੀਆ ਜਾਂ ਲਿੰਫੋਮਾ ਵਰਗੇ ਕੈਂਸਰ ਦੇ ਇਲਾਜ &#8216;ਚ ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਬਹੁਤ ਮਦਦਗਾਰ ਹੈ ਕਿਉਂਕਿ ਇਸ ਨਾਲ ਮਰੀਜ਼ ਦੀ ਜ਼ਿੰਦਗੀ ਵੱਧ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਹਾਲਾਂਕਿ ਇਸ ਨਾਲ ਅੰਡਾਸ਼ਯ ਦੇ ਪ੍ਰਜਨਨ ਅੰਗਾਂ ਨੂੰ ਨੁਕਸਾਨ ਪਹੁੰਚਾਉਂਦਾ ਹੈ ਇਸ ਲਈ ਇਸ ਕਾਰਨ ਕੰਸੀਵ ਕਰਨ &#8216;ਚ ਮੁਸ਼ਕਲ ਆ ਸਕਦੀ ਹੈ। ਉੱਥੇ ਹੀ ਪ੍ਰੀਟਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਕੰਡੀਸ਼ਨਿੰਗ ਪ੍ਰੋਟੋਕੋਲ ਸਰੀਰ ਦੇ ਟੋਕਸਿਨਸ ਇਫ਼ੇਕਟ &#8216;ਤੇ ਅਸਰ ਪਾਉਂਦੇ ਹਨ। ਹਾਲਾਂਕਿ ਔਰਤਾਂ IVF ਦੁਆਰਾ ਨੈਚੁਰਲੀ ਜਾਂ ਮਕੈਨੀਕਲ ਤਰੀਕੇ ਨਾਲ ਕੰਸੀਵ ਕਰ ਸਕਦੀਆਂ ਹਨ ਪਰ ਇਸ ਨਾਲ ਬੱਚੇ ਦਾ ਘੱਟ ਭਾਰ, ਗਰਭਪਾਤ ਜਾਂ ਹੋਰ ਪੇਚੀਦਗੀਆਂ ਦਾ ਖ਼ਤਰਾ ਰਹਿੰਦਾ ਹੈ। ਖੋਜ ਦੇ ਅਨੁਸਾਰ ਟ੍ਰੀਟਮੈਂਟ ਲਈ ਯੂਜ਼ ਕੀਤੇ ਗਏ ਅਲਕਿਲੇਟਿੰਗ ਏਜੰਟ ਅਤੇ ਰੇਡੀਏਸ਼ਨ ਪ੍ਰਜਨਨ ਸ਼ਕਤੀ ਨੂੰ ਜ਼ਿਆਦਾ ਨੁਕਸਾਨ ਪਹੁੰਚਾਉਂਦੀਆਂ ਹਨ।</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/24-5-1024x683.jpg" alt="Stem Cell Transplant effects" class="wp-image-817124" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/24-5-1024x683.jpg 1024w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/24-5-300x200.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/24-5-768x512.jpg 768w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/24-5.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Stem Cell Transplant effects</figcaption></figure>



<p><strong>ਕੀ ਨੁਕਸਾਨ ਨੂੰ ਰਿਵਰਸ ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕਦਾ ਹੈ</strong>: ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਔਰਤਾਂ ਨੂੰ ਸਥਾਈ ਤੌਰ &#8216;ਤੇ ਬਾਂਝ ਬਣਾ ਸਕਦਾ ਹੈ ਜਦੋਂਕਿ ਕੁਝ ਮਾਮਲਿਆਂ &#8216;ਚ ਔਰਤਾਂ ਜਣਨ ਸ਼ਕਤੀ ਨੂੰ ਮੁੜ ਪ੍ਰਾਪਤ ਵੀ ਕਰ ਸਕਦੀਆਂ ਹਨ ਜੋ ਇਨ੍ਹਾਂ ਕਾਰਕਾਂ &#8216;ਤੇ ਨਿਰਭਰ ਕਰਦਾ ਹੈ….</p>



<ul class="wp-block-list"><li>ਸਮੇਂ ਸਿਰ ਬਿਮਾਰੀ ਦਾ ਇਲਾਜ ਕਰਵਾਉਣਾ ਅਤੇ ਇਲਾਜ ਦੇ ਸਮੇਂ ਔਰਤ ਦੀ ਉਮਰ 25 ਸਾਲ ਤੋਂ ਘੱਟ ਹੋਣਾ</li><li>ਰੇਡੀਏਸ਼ਨ ਅਤੇ ਅਲਕਾਏਲਟਿੰਗ ਏਜੰਟਾਂ ਨਾਲ ਸਾਈਕਲ ਦੀ ਸੰਖਿਆ।</li><li>ਹਾਲਾਂਕਿ ਖੋਜ ਦੇ ਅਨੁਸਾਰ ਅਲਕਾਲੇਟਿੰਗ ਏਜੰਟ ਦੀ ਘੱਟ ਖੁਰਾਕ ਨਾਲ ਪ੍ਰਜਨਨ ਸ਼ਕਤੀ ਨੂੰ ਹੋਣ ਵਾਲੇ ਨੁਕਸਾਨ ਮੁੜ ਘੱਟ ਜਾਂ ਉਲਟਾ ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕਦਾ ਹੈ।</li></ul>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="450" src="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/23-4.jpg" alt="" class="wp-image-817123" srcset="https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/23-4.jpg 800w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/23-4-300x169.jpg 300w, https://dailypost.in/wp-content/uploads/2021/04/23-4-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<p><strong>ਕਿਹੜੀਆਂ ਔਰਤਾਂ ਨੂੰ ਹੁੰਦੀ ਹੈ ਜ਼ਿਆਦਾ ਮੁਸ਼ਕਲ</strong>: ਜਿਹੜੀਆਂ ਔਰਤਾਂ ਦੇ ਸਰੀਰ &#8216;ਚ ਇਮਿਊਨੋਸਪ੍ਰੈਸਿਵ ਥੈਰੇਪੀ ਦੇ ਦੌਰਾਨ ਬਾਡੀ ਇਰਡਿਏਸ਼ਨ ਨਾ ਹੋਇਆ ਹੋਵੇ। ਅਜਿਹੀਆਂ ਔਰਤਾਂ &#8216;ਚ ਰਿਕਵਰੀ ਦੀ ਦਰ 79% ਤੱਕ ਹੁੰਦੀ ਹੈ। ਜਿਨ੍ਹਾਂ ਔਰਤਾਂ ਦੀ ਉਮਰ ਜ਼ਿਆਦਾ ਹੋਵੇ ਅਤੇ full ਬਾਡੀ &#8216;ਚ ਇਰਡਿਏਸ਼ਨ ਨਾ ਹੋਇਆ ਹੋਵੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਹਾਈ ਰਿਸਕ ਗਰੁੱਪ &#8216;ਚ ਰੱਖਿਆ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਇਨ੍ਹਾਂ &#8216;ਚ ਰਿਕਵਰੀ ਦੀ ਦਰ ਵੀ ਘੱਟ ਹੋ ਜਾਂਦੀ ਹੈ। ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਔਰਤਾਂ Mature oocyte cryopreservation ਦੁਆਰਾ ਬਿਨਾਂ ਕਿਸੇ ਖਰਚੇ ਅਤੇ ਪੇਚੀਦਗੀ ਦੇ ਪ੍ਰੇਗਨੈਂਟ ਹੋ ਸਕਦੀਆਂ ਹਨ। ਇਹ ਇਕ ਅਜਿਹੀ ਵਿਧੀ ਹੈ ਜਿਸ ਦੁਆਰਾ ਅੰਡਕੋਸ਼ &#8216;ਚੋਂ ਆਂਡਿਆਂ ਨੂੰ ਕੱਢਕੇ ਹਾਰਵੈਸਟ ਫਰੋਜਨ ਅਤੇ ਸਟੋਰ ਕੀਤਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ। ਇਸ ਨਾਲ ਔਰਤਾਂ ਬਾਅਦ &#8216;ਚ ਉਹਨਾਂ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰ ਸਕਦੀਆਂ ਹਨ। ਪਰ ਅੰਡੇ ਨੂੰ ਟਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਸਟੋਰ ਕਰਵਾਉਣਾ ਪੈਂਦਾ ਹੈ।</p>
<p>The post <a href="https://dailypost.in/stem-cell-transplant-effects/">ਸਟੈਮ ਸੈੱਲ ਟ੍ਰਾਂਸਪਲਾਂਟ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਪ੍ਰੇਗਨੈਂਟ ਹੋਣਾ ਕਿਉਂ ਨਹੀਂ ਆਸਾਨ, ਜਾਣੋ ਕੀ ਹੈ ਇਹ ਟ੍ਰੀਟਮੈਂਟ ?</a> appeared first on <a href="https://dailypost.in">Daily Post Punjabi</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://dailypost.in/stem-cell-transplant-effects/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
